Historické snímky | Hornické muzeum

: 94. Rozcestí s kovárnou, trafikou a Eppingerovou kapličkou s pohledem do Dlouhé ulice. 30. léta 20. století. (Autor fotografie Jiří Probošt, sbírka Společnost přátel Rudolfova).

: 93. Jen o padesát metrů dál provozoval svou živnost pan Tauchym holič a kadeřník. Jeho reklamní štít upozorňoval, že umí dělat mikáda všech druhů a provozuje i divadelní líčení. Po roce 1945 se z holičství stala na dlouhá léta mlékárna, která zanikla v 70. letech. Přestavěný dům stojí dodnes. (Autor fotografie A. Tauchym, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 92. Kovárna Františka Strnada v plné práci. 30. léta. (Autor fotografie neznámý, sbírka Jiří Strnad).

: 91. Na strategické místo s hostincem se mohly nabalit i další živnosti. Cedule na protějším domu rudolfovské kovárny hlásá František Strnad zkušený podkovář. V popředí vidíme trafiku pana Ševčíka, za ní vyčuhuje střecha kapličky Nejsvětější Trojice. I tato fotografie pochází ze 30. let 20. století. (Autor fotografie neznámý, sbírka Jiří Strnad).

: 79. Období největší slávy zaznamenal hostinec až po roce 1945, když se stal jediným zařízením s plesovým a tanečním sálem v Rudolfově. Vstoupil i do dějin českého undergroundu. V roce 1974 se zde totiž uskutečnit koncert skupiny Plastic People. Ukončila jej však brutálním zásahem tehdejší SNB. Nedlouho poté byla restaurace změněna na sklad Jednoty. Amerika byla po roce 1990 znovu obnovena, původní atmosféra zahrady s růžovými kaštany a dřevěným kuželníkem však vzala definitivně za své v průběhu 80. let 20. století. (Autor fotografie neznámý, sbírka Marcela Machnicová).

: 75. Vzácná fotografie. Mlecí kameny pohánělo velké vodní kolo s horním náhonem od Královského rybníka. Obojí je dávno minulostí. (Autor fotografie neznámý, sbírka Adolf Valenta).

: 74. Rodina hospodařícího nájemníka pana Rybáka před mlýnem ve třicátých letech. (Autor fotografie neznámý, sbírka Stanislava Kotásková).

: 63. Pohlednice je staršího data než předchozí, fotograf si vybral místo více vlevo. Autor fotografie neznámý, sbírka Jan Řehovský).

: 56. Pohled na kostel a hřbitov od východu. Původní hřbitovní zeď a stará brána před rozšířením, rekonstrukcí a vybudováním kolumbária v roce 1959. (Autor fotografie a sbírka Rudolf Zábranský).

: 37. Budova radnice ve dvacátých letech s malebným klasicistním kabátem. O ten přijde ve třicátých letech při rekonstrukci. Mnohem podstatnější přestavby a změny však historickou budovu čekají v sedmdesátých (interiér) a osmdesátých (boční přístavba) letech minulého století. Je až k neuvěření, že na fotografii je sídlem Městského úřadu, Občanské záložny, četnické stanice, bytů pro chudé a z ulice ústí do budovy vchod do bytu městského strážníka Martince. (Autor fotografie V.Jírovský, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 36. Hostinec U Horníka na rohu křižovatky ulic Třeboňská a Adamovská v dobách monarchie. Zcela vlevo stojí hostinský František Procházka, poslední vrchní naddůlní na rudolfovských dolech na stříbro. (Autor fotografie neznámý, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 35. Třeboňská ulice před 1. světovou válkou. Vpravo obchod Bohuslava Kůrky v roce 1882 první česká škola v Rudolfově, v období 1. republiky drogerie Františka Jaukera, vlevo hostinec U Horníka. Ani jedna ze živností dávno neexistuje. Oba domy jsou přestavěny na byty. (Nakladatelství Eduard Zenker, sbírka Jan Řehovský).

: 32. V roce 1926 koupil dům Jakub Dobal, který z bytu vlevo dole zřídil chvalně známou Dobalovu pekárnu. Pro Rudolfov byl jeho podnik požehnáním. Pečivo rozvážel krom širokého okolí až do Českého Krumlova a na Kaplicko. Za domem vyrostla nová dominanta okolí, pekárenský komín. (Autor fotografie neznámý, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 26. Opět foto za monarchie. Původní fasáda uličního bloku vpravo, tvořeného restaurací U Tůmů s obytným domem, přímo harmonizovala s okolím. Po silnici projíždí stařičký autobus na lince Budějovice – Lišov, která zahájila provoz v roce 1911. Ten ovšem jakož i v jiných případech, nalepil vydavatel dodatečně. (Pohlednice vydavatelství Eduarda Zenkera, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 18. Ze třicátých let je fotografie zámečku coby divizní zbrojnice. Objekt u silnice je bývalá konírna, na snímku vidíme okna vojenských světnic. (Autor fotografie neznámý, sbírka Jan Řehovský).

: 10. Typické štíty zdobily obě strany Dlouhé ulice. Dům vpravo bude přestavěn v roce 1940. (Autor fotografie A. Tauchym, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 8. Ze stejného období pochází i tato fotografie znázorňující malebné štíty rozptýlené maloměstské zástavby. Měly svůj neopakovatelný půvab, a sálala z nich člověčina. První přestavby a demolice však začaly již v období 30. let. Zcela vpravo na okraji horní fotografie je ukryt dodnes zachovalý pamětník zmizelého světa, dům č. 36 na křižovatce Lesní, Staré cesty a Hornické ulice. Pohlednice nese letopočet 1899. (Joh. J. Zink, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 7. A opět jeden z nejstarších pohledů na Rudolfov kolem roku 1900, tentokrát od východu od dvora Lustenek. Ještě nestojí na svém místě škola ani dělnické domy v Lesní ulici natožpak současná zástavba, která malebné zákoutí změnila k nepoznání. (autor fotografie A. Pech, sbírka Hornické muzeum Rudolfov).

: 6. Totéž v obráceném gardu foceno z Koniperku s pozadím vrcholů Blanského lesa za 2. světové války. (Autor fotografie neznámý, sbírka Okresní archiv České Budějovice).

: 4. Nejstarší pohlednice Rudolfova pochází ze začátku 90. let 19. století. Aby se celé panorama vešlo na pohlednici, musel je autor rozdělit na dvě části. Vše je i tak velice titěrné, ale pozorný čtenář si všimne, že zámeček má ještě na vrcholu střechy tzv. lucernu (vestavbu zajišťující vstup světla do budovy) a na místě dnešního hostince U Štítu jsou původní měšťanské domy se štíty do ulice. Stejné domy vidíme vedle sebe i v údolí Královského rybníka. Logicky chybí obě školní budovy, v krajině naopak dominují dělostřelecká skladiště. (Autor fotografie neznámý, sbírka Jan Řehovský).

: 2. Letecký snímek Rudolfova a okolí z roku 1946. (Vojenský topografický ústav Dobruška).

: 3. Rudolfov na počátku 19. století na akvarelu dělostřeleckého zbrojmistra Konráda. (převzato Václav Ambrož, Rudolfov, 1927)

￩￫ x